Hold brušperským legionářům
Členové Jednoty ČsOL Ostrava I vzdali u příležitosti Dne válečných veteránů 11. listopadu hold brušperským rodákům, legionářům Josefu Vantuchovi a Valentinu Šajerovi, a to položením květinových darů k jejich pamětní desce na budově městského úřadu. Ta jim byla na věčnou památku odhalena roku 1933 místním sokolstvem a Jednotou ČsOL Moravská Ostrava, na jejíž činnost hrdě navazujeme.
Vzpomínaného Vantucha a Šajera nespojovalo pouze rodiště, ale také společný sen o samostatném, svobodném státě. Naplnění tohoto velkého snu nakonec oba ochotně obětovali své životy. Krejčího Josefa Vantucha (1892-1915) zastihlo vypuknutí války v Paříži, kde se také mezi prvními Čechy přihlásil do cizinecké legie s cílem bojovat po boku Francouzů proti Rakousko-Uhersku. Jako bývalý sbormistr krajanského tamburášského kroužku povzbuzoval své druhy, příslušníky legendární Roty Nazdar, zpěvem národních písní a sokolských pochodů. Dne 9. května 1915 byl Vantuch mezi "Nazdaráky", kteří úspěšně vzali zteči německé pozice v polích kolem vsí La Targett a Nauville Saint Waast severně od Arrasu. Útok tehdy stál život čtyři desítky dobrovolců, mezi nimi i třiadvacetiletého Josefa Vantucha.
Tesař Valentin Šajer (1898-1918) opustil Brušperk teprve během války, kdy musel narukovat ke 100. pěšímu pluku a odejít na východní frontu. Zde v lednu 1917 padl do ruského zajetí. V něm se dlouho nezdržel a v březnu již putoval do řad 1. střeleckého pluku československých legií, se kterým následně prošel boji s Němci a Rakušany na území dnešní Ukrajiny. Osudným se mu ale nakonec stal až střet s bolševiky, kteří 27. května 1918 nečekaně a podle přepadli u Zlatoustu štábní vlak pluku na jeho cestě do Vladivostoku. Chabě vyzbrojení legionáři se tehdy jen díky svému odhodlání ubránili, přišli však o 21 bratří, včetně střelce Valentina Šajera.
Vzpomínkového setkání se vedle zástupců města zúčastnila symbolicky také čestná stráž jednoty ve stejnokrojích, které Vantuch a Šajer oblékali v době své smrti. O nich a historii československých legií jsme následně na pozvání spolku Braunsberg Historicus besedovali s místními občany v prostorách blízkého Národního domu.