„Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československa.“ - TGM

O nás

Jednota Československé obce legionářské (ČsOL) Ostrava I je místní organizací spolku, který roku 1921 založili bývalí příslušníci československých legií - revolučního vojska, jež na frontách 1. světové války bojovalo po boku dohodových armád za vznik samostatného státu Čechů a Slováků.

V letech 1921-1939 nebyla ČsOL pouze spolkem hájícím sociální zájmy legionářů, vdov a sirotků, ale díky své početné členské základně a husté síti jednot také významnou ideovou oporou Masarykovy republiky na území celého Československa. Příchod německých okupantů byl tak nutně následován zákazem a perzekucí představitelů i členů. Po vítězství nad nacismem v roce 1945 byla činnost ČsOL opět obnovena a její řady rozšířeny o bývalé příslušníky československé exilové armády na západě i východě. Nástup komunistů k moci v únoru 1948 ale rychle následovalo nedobrovolné začlenění do zpolitizovaného Svazu bojovníků za svobodu a posléze protiprávní zrušení. Legionáři byli v následujících dekádách opět pronásledováni, ponižováni a odsouzeni k zapomnění. ČsOL však díky svým členům v exilu přežila. Po pádu totality byla roku 1991 obnovena a o deset let později se stala opět plně samostatnou organizací. Dnes ČsOL sdružuje účastníky protinacistického a protikomunistického odboje, novodobé válečné veterány, jejich potomky, pozůstalé a občany, kteří chtějí pomoci s naplněním jejího historického poslání.

Znak Československé obce legionářské

ČsOL začala na Ostravsku působit již týden po ustavujícím pražském sjezdu. V květnu 1921 byla v moravsko-ostravském Národním domě založena Moravskoslezská župa ČsOL, jež měla zastřešovat jednotlivé místní jednoty, které se v následujících měsících postupně zformovaly v Moravské Ostravě, Hrabůvce, Kunčicích, Mariánských Horách, Přivoze, Staré Bělé, Svinově, Vítkovicích a Zábřehu. Legionářský spolkový život regionu v meziválečném období určovala především jednota v Moravské Ostravě, kterou vedl až do rozpuštění v roce 1939 ruský legionář, pedagog a osvětový pracovník Rudolf Tlapák (1884-1940). Více o meziválečné historii zde. Během okupace bylo popraveno nebo umučeno na pět desítek členů Moravskoslezské župy ČsOL.

Zatímco po 2. světové válce se ještě nakrátko podařilo i navzdory ztrátám čelních představitelů obnovit na Ostravsku struktury ČsOL v předválečné podobě, po pádu komunistického režimu vznikla roku 1992 na území statutárního města Ostravy pouze jediná jednota. Jejím prvním předsedou se stal pozdější čestný občan města plk. Jan Pavlíček (1917-2010), účastník bitvy o Francii a obléhání přístavu Dunkerque. Na přelomu tisíciletí byl pak krátce předsedou Miloslav Krejza (1930-2012), oběť vykonstruovaných komunistických procesů 50. let. Jednota ČsOL v Ostravě se v roce 2000 rozdělila na dvě územně nedefinované jednoty, od roku 2003 odlišené pořadovým číslem I a II. V čele jednoty Ostrava I stanul bojovník od Tobruku i Dukly a oběť komunistické zvůle genmjr. Josef Řehulka (1915-2002), po jehož smrti funkci převzal bývalý příslušník 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR, mnohonásobně vyznamenaný veterán Ostravské operace a čestný občan města Ostravy genpor. Ing. Mikuláš Končický (1925-2015). Předsedou se posléze stal bývalý policista a důstojník Aktivních záloh ozbrojených sil České republiky kpt. v. z. Jan Šimčík (*1954). Od března roku 2019 jednotu, sdružující téměř sedm desítek členů z Ostravy a širokého okolí, vede historik Mgr. Martin Lokaj (*1989).

Až do své smrti byla členy Jednoty Ostrava I řada přímých účastníků protinacistického odboje, vedle výše jmenovaných také např. členové výsadku Wolfram brig. gen. v. v. Robert Matula (1918-2012) a pplk. v. v. Vladimír Řezníček (1919-2001), účastník obléhání přístavu Dunkerque a vězeň komunistů genmjr. v. v. Robert Pavlík (1912-2002), veterán od Tobruku a posléze příslušník 311. čs. bombardovací perutě plk. v. v. Boleslav Ivánek (1917-2003), nebo účastník sokolského protinacistického odboje na Ostravsku MUDr. Věroslav Dušek (1922-2020). Vedle válečných veteránů tvořili a stále tvoří významnou skupinu členů jejich pozůstalí, jako např. Eva Janková, vdova po veliteli 1. čs. samostatné tankové brigády a čestném občanu města Ostravy genplk. Vladimíru Jankovi (1917-1968).

genpor. Mikuláš Končický (1925-2015), čestný předseda jednoty

Jednota Ostrava I navazuje na činnost meziválečné ČsOL na Ostravsku. Jejím hlavním cílem je uchovávat, propagovat a předávat dalším generacím legionářské ideály a odkaz I. a II. odboje za národní osvobození a udržovat ve společnosti povědomí o době nesvobody. K dosažení tohoto cíle vyvíjí jednota v regionu širokou komemorativní a osvětovou činnost v podobě pietních a vzpomínkových aktů, přednášek a besed pro školy i veřejnost, exkurzí a branných soutěží pro mládež, vojensko-historických ukázek, publikací a mnoha dalších aktivit. Za tím účelem jednota úzce spolupracuje se samosprávou, Armádou ČR, školami, muzei a dalšími institucemi či spolky.

Členové Jednoty Ostrava I pravidelně účastní slavnostních pietních aktů v dobových stejnokrojích čs. legií, nebo čs. zahraničních armád 2. světové války (nejčastěji čs. z bojů o Ostravu v dubnu 1945) - buďto coby symbolické čestné stráže u hrobů či pomníků, nebo jako stráže zapůjčených historických bojových praporů, případně vlastního praporu jednoty.

Text: br. Martin Lokaj

I vy můžete přispět k plnění našich cílů! Propagujte naši činnost mezi svými přáteli, staňte se našimi sponzory, nebo vstupte do řad naší jednoty a pomozte nám s realizací našich akcí! V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat!

Prapor jednoty Čs. obce legionářské Ostrava 1

Na líci bílého hedvábného praporu je vytištěn znak ČsOL. Ten tvoří čs. legionář na stráži v typické přilbě "Adrian", který prošel ohněm světové války, jejíž plamen je znázorněn v pozadí. Vycházející slunce, na jehož kotouči je umístěn stylizovaný sdružený znak čs. odboje, symbolizuje úsvit nové doby pro naše národy - vznik Československa. Svatoplukovy pruty po obou stranách znaku vyjadřují jednotu, svornost a bratrství. Na věnci kolem znaku leží letopočet 1921 - rok založení ČsOL. Vše doplňuje legionářské heslo "VĚRNOST ZA VĚRNOST". Na rubové straně praporu je vytištěna varianta sdruženého znaku odboje lemovaná nápisem ČS OBEC LEGIONÁŘSKÁ OSTRAVA I. Prapor byl v posledních letech dekorován třemi stuhami, které jednotě za její činnost udělil Úřad MO Ostrava-Jih, Úřad MO Ostrava-Poruba a Konfederace politických vězňů.