Místa paměti

Československá obec legionářská stála v minulosti za vznikem hned několika míst paměti, která Ostravanům důstojným způsobem připomínají oběti a hrdinství jejich rodáků a spoluobčanů v boji za národní osvobození ve dvou světových válkách.

Zborovský památník I. a II. zahraničního odboje v Moravské Ostravě

Zborovský památník v Husově sadu patří k centrálním místům paměti I. a II. zahraničního odboje za národní osvobození v Ostravě.

První pomník zborovským hrdinům zbudovala Moravskoslezská župa Československé obce legionářské v roce 1927 na památku 10. výročí bitvy. Pomník, umístěný do Komenského sadů, byl zhotoven z leštěné slezské žuly podle návrhu akademického sochaře a legionáře Václava Ševce. Na jeho vrcholu byla umístěna urna s prstí půdy od Zborova, Terronu a Doss Alta na znamení jednoty I. odboje, jehož zásluhou vznikl samostatný stát. V roce 1937 byl pomník přemístěn na vhodnější místo naproti hlavnímu vchodu do sadů.

Po německé okupaci roku 1939 musel být památník odstraněn. Legionáři jej proto přes noc rozebrali a ukryli v domě číslo 75 na nedaleké Nádražní třídě. V roce 1942 úřady na udání památník zabavily a prodaly k rozřezání na hřbitovní náhrobky. Legionářům se podařilo zachránit jen urnu s prstí.

Hned po osvobození v roce 1945 se město spolu s legionáři rozhodlo památník obnovit. Předseda župy dr. Šrámek to zdůvodnil slovy: "Nesmí se nikdy zapomenout, že republika nám nebyla dána zadarmo, nýbrž že stála mnoho krve a že to byli naši lidé, kteří se o vznik československého státu přičinili." Obnovený památník Zborova měl být nově také "památníkem druhého odboje a odboje všech těch složek, které pro znovutvoření republiky spolupracovaly". Původní kompozici proto doplnily bronzové desky se jmény bojišť obou odbojů.

Památník však již nebylo možné postavit na jeho původní místo v Komenského sadech. Při prvním výročí osvobození Ostravy tam byl totiž odhalen Památník Rudé armády. Pro umístění památníku bitvy u Zborova bylo proto vybráno místo na kraji Husova parku přímo naproti vchodu do budovy Revírní bratrské pokladny (dnes hotel Mercure Center). Památník byl zhotoven podle projektu architekta Jana Jírovce a odhalen při 30. výročí bitvy u Zborova v roce 1947.

Pamětní deska Emilu Podmolovi v Přívoze

Slavnostní odhalení pamětní desky na budově sokolovny v Přívoze hrdinovi od Zborova Emilu Podmolovi bylo jednou z pietních vzpomínek v rámci oslav 20. výročí bitvy u Zborova roku 1937.

Připomenutí životního osudu tohoto přívozského rodáka, který v bitvě u Zborova padl, mělo být zdůrazněním nejen legionářských tradic, ale také připomínkou jeho sokolských aktivit a upozorněním na význam sokolské jednoty "jako cenné průpravy pro brannou výchovu a pro národní myšlenku." Bronzová deska, obnovená po II. světové válce, byla bohužel před časem zcizena a nahrazena žulovou deskou s nápisem a vyobrazením vzešlým z původní předlohy.

Reliéf ruského legionáře v útoku doplňuje úryvek z básně Rudolfa Medka Zborov a základní údaje o Emilu Podmolovi:

Zborov
zde leží padlí rány v hlavě
tam leží Podmol, Strnad a Plšek
všichni se usmívají

Kapitán ruských legií 
EMIL PODMOL
rodák z Přívozu a sokol
padl za svobodu národa
v bitvě u Zborova
2. VII. 1917

Pamětní deska Padlým hrdinům u Zborova v Kunčicích

Zásluhou jednoty Československé obce legionářské v Kunčicích byla 14. června 1936 u příležitosti 15. výročí existence odhalena pamětní deska, připomínající tragický skon tří legionářů z Kunčic v bitvě u Zborova.

Mramorová deska s bronzovým znakem Československé obce legionářské na budově školy, zhotovená Josefem Zdrálkem z Chabičova, připomíná jména tří hrdinů - poručíka Viléma Otáhala, nadporučíka Aloise Regenta a střelce Josefa Adamuse, kteří v této památné bitvě počátkem července 1917 zahynuli.