Pozvánka: Odhalení busty Jana Čapka 28. 9. 2024
Společně se spolkem Naše Doubrava a obcí Doubrava srdečně zveme veřejnost na slavnostní odhalení busty k poctě sokola a zakladatele čs. legie v Itálii Jana Čapka (1876-1918), padlého v boji za svobodu národa na Piavě. K odhalení dojde v místě Čapkova předválečného působení v Doubravě (naproti domu č. p. 37), a to v sobotu 28. září 2024 od 14:00. Slavnostní akt budou následovat vystoupení sokolských cvičenců a prezentace historie čs. legií.
Událost na Facebooku ZDE
Jan Čapek se narodil 17. června 1876 na pražském předměstí v Michli. Od svých 17 let byl ovlivněn sokolskými ideály, které se mu měly stát životním krédem a mravním imperativem. Roku 1901 prostřednictvím Sokola získává práci na doubravských dolech a po stěhování se ihned zapojil do činnosti místní sokolské jednoty, kde se po dvou letech stal náčelníkem. Díky svým osobním kvalitám pak byl roku 1906 zvolen náčelníkem celé Moravskoslezské župy. Z této pozice v regionu významně přispěl k posílení českého národního hnutí a nebývalému rozvoji sokolské organizace. Roku 1910 pomáhal založit sokolskou jednotu v Doubravě, kde tehdy pracoval coby báňský úředník na dole Eleanora. Po vypuknutí první světové války musel pro politickou nespolehlivost narukovat do rakousko-uherské armády. Zlom v jeho životě přišel se zajetím, do kterého padl roku 1915 na italské frontě. Mezi českými zajatci mohl naplno využít svých organizačních schopností a přetavit sokolské vlastenectví a brannost v základ národně-osvobozeneckého vojska. Svým zápalem inspiroval tisíce. V lednu 1917 pod jeho vedením vznikl v zajateckém táboře Santa Maria Capua Vetere Československý dobrovolnický sbor, ze kterého se následujícího jara zformovala československá legie v Itálii. V jejích řadách byl následně jako prostý střelec odeslán na frontu u řeky Piavy. Také na bojišti šel Čapek ostatním příkladem, a nejinak tomu bylo i 17. června 1918 u Fossalta di Piave, kde na čele zteče nepřátelských pozic hrdinně padl. Národ, kterému dopomohl vybojovat svobodu, na něj ale nezapomněl. V červnu 1922 byly jeho ostatky exhumovány, převezeny z Itálie do Prahy a vystaveny v pantheonu Národního muzea. Dne 1. července 1922 následoval přesun do Doubravy, kde byla rakev k vidění v Národním domě. Místem posledního odpočinku se pak Janu Čapkovi stal o dva dny později hřbitov v Orlové, kde byl za mohutné účasti sokolstva, legionářů a české veřejnosti pochován na čestném místě po boku padlých z bojů o Těšínsko.